Z A T R A C E N E J S V Ě T
( D. Šustr )
Snad ďábel sám
mi do ucha šeptá
podívej kolem
jaký ty lidi jsou
Každej je sám
když ze života utíká
soucit je kříž a na něm každý z nás
Dívej se dál
hoří les, padá hráz
slepá spravedlnost
studený ruce má
a všichni mi lžou
že není žádný Bůh
násilí spí
pod dlažbou našich dnů
Zavírám se před svým vlastním já
černobílej zmatek v duši mám
a ten zatracenej svět
je všude kolem nás
a nemocný století
se řítí pořád dál
Snad ďábel sám
se mi zjevil o kus dál
tak už vidíš
jaký ty lidi jsou
bojím se dál
a nechci přiznat že to vím
že násilí spí
už možná v každým z nás
