Tichá dohoda, Jižní pól, Toyen, Letadlo

„…jedna z historicky nejdůležitějších českých skupin 90. let…“ –(Rock and All)

„…Jedno z nejvýraznějších poprockových jmen domácí scény 90. let…“–(Muzikus)

„…Pražská skupina Tichá dohoda patřila v 90. letech k nejostřeji sledovaným představitelům české indie scény...“–(idnes)

„…česká poprocková legenda…“–(novinky.cz)

„Tichá dohoda patřila v 90. letech k nejuznávanějším českým rockovým kapelám. Šustr ji založil v roce 1986, název dostala podle slavného románu Elii Kazana. „–(Lidovky.cz)

„Tichá dohoda slaví po loňském vystoupení na festivalu v Trutnově a koncertu k 25 letům trvání úspěšný návrat na scénu.“–(denik.cz)

Editorial 2012

„Berme to jako fakt: rokenrol je větší než my všichni!“
Alan Freed ve filmu „American Hot Wax“

Vítejte na oficiálních stránkách Tiché dohody!

Nápad vytvořit tyto stránky a jejich koncepce sice vznikl již v roce 2006, ale otevřít je nám trvalo (ne)skutečně dlouho. Po šest let na této placené adrese visela černá stěna s logem a výkřikem „Nechte hrát Tichou dohodu!“, což „modří“ správně dešifrovali jako parafrázi na sprayerský protest na zdi KD Dopravních podniků (později Belmondo, dnes KC Vltavská), když měl zákaz činnosti jeden z mých hudebních (i morálních) vzorů Vladimír Mišík. Bylo tu vstupní heslo, které znalo jen několik málo vyvolených, kteří se podíleli na jeho tvorbě a kteří měli co do činění s plánováním obnovení Tiché dohody. Průběžně jsem uploadoval podklady na MySpace, YouTube a Facebook a hlavně čekal na vhodnou příležitost ke spuštění tohoto webu. Tou měl být koncert k 25. výročí založení skupiny, který se konal 8. prosince 2011 na Vltavské, ale prozaicky jsme to prostě v návalu ostatních organizačních starostí nestihli. Na omluvu lze rovněž dodat, že administrace webových stránek je potřeba třetí osoba – webmaster, zatímco aktuální potřeby postupně převzaly sociální weby od MySpace přes YouTube a Facebook, které si můžeme spravovat sami a kde jsme se činili. Takže s dodatečnou omluvou všem fanouškům za to dlouhé čekání zde konečně je náš oficiální web. Máme skvělého webmastera, ale nedělá jenom nás.

K obsahu webu

Možná budete trochu překvapeni, že stránky Tiché dohody jsou věnovány i jiným skupinám, ale rozšíření mi přišlo nutné a logické - jsou to nejen naši hudební kamarádi, ale především umělecká generace, na níž a z níž jsme vyrostli. Bez toho by Tichá dohoda asi možná nikdy nevznikla a pokud, tak by určitě nebyla taková, jaká je. Rozhodně doporučuji do jejich profilů nahlédnout i poslechnout.

Přiřazení těchto „spřízněných“ skupin na náš web (byť je zčásti tvoří hudebníci vesměs o dekádu starší než my z TD) má souvislost se společným pocitem, z něhož tato část naší rockové scény vycházela. Byla to britská alternativní hudba po nástupu punku nové vlny na přelomu 70. a 80. let – The Cure, Joy Division, New Order, The Smiths, U2, potažmo nový, inteligentní pop 80. let (Japan, Roxy Music, Duran Duran). Mnozí z hudebníků se kříží v různých sestavách (bubeník Letadla/Toyen Jirka Šimeček spoluzakládal Tichou dohodu, kytarista Honza Hájek hrál po rozpadu první sestavy Tiché dohody v Jižním pólu, bubeník David Uher hrál naopak po ukončení činnosti Jižního pólu v Tiché dohodě atd.).

Letadlo a Pepa Vondrášek - náš guru

Především chci upozornit na fascinující osobnost - českého „Bowieho“ či „Lou Reeda“ (jak kdo chce) - textaře a skladatele, zpěváka - frontmana Letadla a po jeho zákazu Jižního pólu, Josefa „Pepu“ Vondráška, dle mého (akademicky poučeného) názoru zakladatele moderního českého písňového textu 80. a 90. let, umělce a člověka s neobyčejným talentem. Jak již to však u lidí na hranici geniality bývá, jehož problematická osobnost z něj učinila personu nongratu - a to bohužel dokonce i pro značnou část naši hudební publicistiky a odsunula ho do krajů historického zapomnění. Snad tento web pomůže oživit vzpomínku na něj a připomenout jeho přínos pro naši moderní rockovou hudbu a především texty. Ty mě natolik fascinovaly a ovlivnily, že jsem se jim dokonce věnoval ve své diplomové práci na Karlově univerzitě. Pepa sám jejich význam v rozhovoru pro pořad Bigbít poněkud bagatelizuje a důraz klade především na obsah, ale tento student architektury se stal ve svých písních architektem poetiky písňových textů 80. let dodnes.

Letadlo dalo na počátku devadesátých let minulého století směr modernímu výrazu české rockové (či popové – jak chcete) hudby a to především tím, že přineslo přelomový způsob melodického „poangličtění“ do českého písňového textu (dnes vesměs standardní poetické prostředky – např. jasný slogan, používání sedmého pádu – s koncovkou „–ou“ atd.). Mnohé dnešní textaře a songwritery určitě ani nenapadne, že používá poetické prostředky, které před deseti-dvaceti lety začal poprvé používat a tudíž de facto „vymyslel“ (rozuměj – uvedl do praxe) Pepa Vondrášek a které se dostaly do širokého povědomí např. prostřednictvím textů Abraxasu a pak dále přes další písně a „oficiální“ interprety (pod pseudonymem Josef Mrak či „přepodepisováním“ svých textů vedoucímu schvalovací textové komise). Bohužel na to zapomínají ani mnozí naši „erudovaní“ hudební žurnalisté. Tento přínos tvorby Letadla a Pepa Vondráška není oficiálně přiznáván, ale věřím, že celá hudebnická pražská generace 1982-7 se mnou bude souhlasit (bude-li upřímná). Letadlo padlo „za oběť“ komunistické „kulturní čistce“, která je známa jako aféra Nová vlna se starým obsahem a která měla za účel potlačit nové hudební trendy (novou vlnu a punk) a kterou odnesla spousta skupin od Jasné páky, Pražského výběru přes Letadlo až po Vladimíra Mišíka, který si také „dovolil“ zaexperimetovat na hudební téma nové vlny. Letadlo se však – na rozdíl např. Pražského výběru - již nedalo dohromady.

Nový horizont a Rock Café

Že jsme nebyli společenství jen hudební, dokazuje rovněž založení občanského sdružení Nový horizont, který získal prostory na Národní a založil Rock Café, původně zamýšlené především jako náš domovský klub a základna pro skupiny s podobným cítěním a názorem. Vše bohužel dopadlo jinak, proto jsme např. my, kteří jsme RC historicky (spolu s Toyen a s Omnibusem) otevírali, přestali v RC vystupovat - ale to je jiná historie „vypečených“ kamarádech.

Tušení souvislostí

Odkaz Letadla nežil dál jen v pokračujících projektech jeho členů – Jižního pólu a Toyen, ale především v nás - mladší generaci hudebníků, kteří byli Letadlem ovlivněni a kteří k Pepovi vzhlíželi jako k nefalšovanému guru. Společenství skupin vzešlých z Letadla je uměleckou generací s mezigeneračním přesahem. Je backgroundem, bez něhož by Tichá dohoda byla určitě hodně jiná, pokud by ovšem vůbec vznikla, protože to byl právě Jirka Šimeček (bubeník z Letadla a posléze Toyen), který mi v roce 1986 zavolal, že má k sobě basáka (Zdeňka Marka) a jestli nechci udělat kapelu. Já zase právě řešil, co dělat mimo Dr. Maxe, kde jsem hrál jenom jako kytarista a sbíral cenné zkušenosti, ale kde jsem neměl dostatečný prostor pro vlastní tvorbu (v Dr. Maxovi jsem hrál mj. spolu s tehdy klávesistou Romanem Holým - ten měl svoji kapelu Bossa Nova – dnes náš český guru funku – Monkey Business atd., v níž zpíval později známý moderátor Luděk Hrzal a epizodicky v ní hráli i Robert Kodym a PBCH. Po odchodu Kodyma jsem s nimi jako host natočil singl „Ty jí nevěříš/Už je to tak“- viz foto s PBCH ve studiu ve Smetanově síni při natáčení v roce 1988). Moje první vlastní kapela První liga už byla minulostí a v Marlene mě na kytaristickém postu nahradil Šimon - kamarád Marcela Průchy a jeho spoluhráč z punkové kapely A64. Díky telefonátu Jirky Šimečka tedy vznikla Tichá dohoda. Později se připojil Honza Hájek (s nímž jsem se asi půl roku předtím seznámil ve skupině Karla Vavřínka Půl Tváře) a Jirku Šimečka, který si odešel nejprve ze zdravotních důvodů a později si založil s kamarády z bývalého Letadla kytaristou Ivo Hegerem a basistou Petrem Václavkem vlastní skupinu Toyen, nahradil bubeník Pavel Špaček (se Zdeňkem Markem spolu později v 90. letech hráli v česko-amerických Dirty Pictures). A kruh se uzavírá tím, že byl to Pepa Vondrášek, kdo se znal s Blankou. Ta dokonce hrála v jedné z prvních sestav Jižního pólu – se dvěma baskytaristy a bubeníkem Petrem Kumandžasem (Fru-Fru, Babalet, dnes Jolly Joker – ovšem na basu) - na klávesy a byl to právě Pepa, kdo mě a Blanku seznámil...

Zdroje

Tento web vznikl z osobních archivů některých členů těchto skupin - samozřejmě především mého, dále pak Jirky Šimečka a fotografů Karla Šustera, Luboše Servuse, Jana Bezuchy a Martina Kouta, kterým tímto velice děkuji. Děkuji také všem, kteří se skupinami v průběhu let spolupracovali a všem, kteří se podíleli na tvorbě tohoto webu.

Ohledně profilů skupin Letadlo, Toyen, Jižní pól, Dirty Pictures a The Way se de facto jedná o „tributní“ historické stránky. Toyen např. obnovili činnost, pokud si zřídí vlastní oficiální stránky nechci jim nijak konkurovat.

Snažil jsme se nashromáždit maximální množství informací, a přivítáme další doplnění a připomínky. Rád bych zde viděl například i prezentaci skupiny Marlene, kterou jsem pomáhal spoluzakládat (Marcel Průcha - zpěv, Michal Cingroš - baskytara, Láďa Chrenovský - klávesy). Pokud budou mít zájem a chuť, velice rádi jim poskytneme prostor a profil jim zde pomůžeme vytvořit. Spojení přes náš e-mail.

Velký problém bylo někdy určení autorství fotografií, pokud na zadní straně fotografie chybělo razítko či signatura. Proto se omlouvám za případné možné nepřesnosti a na základě reklamace autora je samozřejmě opravíme. Přivítáme i doplnění a názory všech zúčastněných, které se nám buď nepodařilo sehnat, nebo ve skupinách působili jen epizodicky.

Dan Šustr
Tichá dohoda/2Wings

Editorial napsán v březnu 2006/upraveno 12. března 2012